24.6.2022

Jak říká v rozhovoru pro Znojemský deník Rovnost, u tasovického fotbalu však zůstává. „Funkci jsem předal s dobrou vírou a vím, že moji nástupci budou co nejlépe pokračovat. Mančaft budu dále podporovat finančně. Na fotbal chci i nadále chodit a doufám, že se u našich výkonů nebudu tolik rozčilovat,“ vypráví s úsměvem na rtu nyní již bývalý předseda.

Koncem června jste na výroční schůzi TJ Sokol Tasovice už nekandidoval na místo předsedy výboru. Ve funkci jste strávil dvaadvacet let. Jaké jste měl pocity, když jste odcházel?

Končit jsem chtěl už před čtyřmi lety. Když nebyl nástupce, tak jsem se tehdy nechal znovu zvolit, s tím, že se situace musí za rok vyjasnit. Vlastimil Kalus (další člen výboru – pozn. red.) mi tenkrát říkal, ať vydržím do sedmdesáti. Sedmdesát mi bylo začátkem května. Chystal jsem nový výbor, nástupce. Chci, ať se starají mladší. U fotbalu samozřejmě zůstanu, budu pomáhat finančně, protože je nemohu nechat na holičkách. Výkonnou funkci již dělat nechci.

Tasovický fotbal ušel za ten čas obrovskou cestu. Tým prošel od 1. B třídy, přes 1. A třídu do krajského přeboru a v sezoně 2010/2011 začal hrát divizi, v níž nastupuje doteď.

Už krajský přebor byl nás něco extra. Potom se naskytla možnost hrát divizi. Proběhla široká diskuse mezi hráči, výborem i sponzory. Nakonec většina hlasovala pro vyzkoušení divize, i kdybychom tam nastupovali pouze jeden rok. První rok jsme skončili na pátém místě, potom jsme se umisťovali stabilně v horní části tabulky. Pouze jednou nám hrozil pád, což jsme uhájili v posledním zápase výhrou nad Starou Říší. Bylo to zadostiučinění i tasovického fotbalu za jeho pětasedmdesátiletou historii.

Díky divizi mohly v Tasovicích v rámci MOL Cupu hrát prvoligové kluby Dukla Praha a 1. FC Slovácko. Jaké další momenty vám utkvěly v paměti?

Mít takové mančafty doma pro nás byla slavnost. Podstatná pro tasovický fotbal je však skutečnost, že se zde kopaná nikdy nezhroutila. Za sedmdesát pět let existovala vždy návaznost, i když jsme v sedmdesátých letech sestoupili do III. třídy. Vedení vždy bylo pevné a nikdy se nerozhádalo.

Sokolem prošla i řada hráčů. Který pro vás byl klíčový?

Nejvíce vzpomínám na Vítězslava Trmala. Byl pro nás nejdražším hráčem v historii klubu, ale svou kvalitou převyšoval krajský přebor i divizi. Dále vzpomenu třeba na Lubomíra Dítěte jako geniálního obránce. Neměl sice rychlost, ale pozičně přes něj málokdo přešel. Jinak borců bylo spousta a všem jim děkuji.

V křesle předsedy výboru vás nahradil dosavadní sekretář Pavel Houšť. Co mu předáváte? Došlo i dalším změnám?

Výbor je staronový. Funkci sekretáře přebral Zdeněk Macháček. Zřídili jsme novou pozici sportovního manažera, kterou bude zastávat Petr Horáček. Dále je členem výboru Pavel Lapeš, jenž zastupuje hráče a trenéry vůči výboru. Divizi udržíme a na další postup do MSFL nemyslíme. Problém je v nedostatku mládežníků. Rodiče je dali do 1. SC Znojmo a nám doma chybí. Těší mě, že se nám podařilo vybudovat areál s umělým trávníkem. Nyní zpracováváme projekt na nové kabiny a tribunu, k nimž jsem na schůzi slíbil, že bych rád tento plán ještě dotáhl do konce.

Co plánujete dělat ve vašem fotbalovém důchodu?

Funkci jsem předal s dobrou vírou a vím, že moji nástupci budou co nejlépe pokračovat. Narodil jsem se v Tasovicích, žiji zde celý život a ke kopané jsem měl pokaždé vztah, i když jsem ji nehrál. Mančaft budu dále podporovat finančně. V Tasovicích a Hodonicích máme velké podniky, ovšem ty nás nepodporují. Všechno řešíme ve spolupráci s obcemi, dvěma hlavními partnery a menšími sponzory. Na fotbal chci i nadále chodit a doufám, že se u našich výkonů nebudu tolik rozčilovat. (smích) Rozhodně nikam neodcházím a budu dění v klubu sledovat s pokorou.